Stekník

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1389, ale panské sídlo popsané jako tvrz se uvádí až v roce 1539, kdy patřila k líčkovskému panství Kaplířů ze Sulevic. Stekník jim byl za účast na stavovském povstání zkonfiskován, a královská komora ho prodala Adamovi z Valdštejna, od kterého jej vzápětí koupil Jan z Aldringenu. V roce 1631 došlo ke vpádu Sasů do Čech, a s nimi se vrátil z vyhnanství také Alexandr Kaplíř ze Sulevic, který se vzápětí ujal dřívějšího majetku. O tři roky později mu byl však zabaven veškerý majetek, a ve Stekníku se potom jako majitelé vystřídali Odřich z Bisingenu (1636) a Lochnar Palič (1658).

Dalším majitelem panského dvora se stal v roce 1681 žatecký měšťan Jiří Kulhánek, který se později psal s přídomkem z Klaudensteinu. Nechal zbourat staré budovy a na jejich místě vystavět barokní zámek, který jeho rodině patřil až do roku 1796, kdy jej koupil rytíř Josef Korb z Videnhaimu. Po jeho synovi se vystřídalo několik dalších majitelů: Leopold z Hennetu, Firdirch Gimpell, švýcarský konzul Gerold Détaindre a jeho potomci. Od roku 1945 zámek využíval Výzkumný ústav chmelařský v Žatci a po něm Národní galerie v Praze, která v něm měla depozitář. Od roku 1997 zámek spravuje Národní památkový ústav.

V roce 2016 se na zámku natáčela pohádka Slíbená princezna.