Rotunda sv. Petra a Pavla (Starý Plzenec)

Původní rotunda sv. Petra byla součástí staroplzeňského hradiště, správního střediska západních Čech již v 10.století.

Byla vybudována z otloukaných křemencových kvádrů, jejichž rytmus upravilo vyznačení podřezávaných spár. Stavba se však poprvé připomíná až v listině krále Přemysla Otakara II. roku 1266, podle níž se stal premonstrátský klášter v Chotěšově patronem všech 8 kostelů ve Staré Plzni. Koncem 15. století nebo počátkem 16. století se zřítila část kruhové lodi i její strop vlivem nedostatečné údržby.

Kokořovci z Kokořova, kteří vládli z nedalekých Šťáhlav zdejšímu panství, si zvolili ve Starém Plzenci kostel Narození Panny Marie (nachází se pod Hůrkou na Malé Straně) za pohřební místo. Díky nim došlo i k opravě rotundy v 16. století. Kostel se stal farním z rozhodnutí arcibiskupa pražského, tehdy ještě biskupa - apoštolského administrátora, Antonína Bruse z Mohelnice a prvním farářem se stal v roce 1547 syn Jiřího Kokořovce, stejnojmenný Jiřík Kokořovec. Kostel byl v té době zasvěcen "Narození Panny Marie".

Až do 40. let 19. století sloužila rotunda jako skladiště střelného prachu, potřebného pro rozvíjející se doly. Za podpory plzeňské a staroplzenecké kulturní veřejnosti zakoupila starobylý objekt staroplzenecká obec, která se hlavně v letech 1920-26 zasloužila o provádění archeologických výzkumů hradiště Hůrky i o opravu rotundy.

Byla objevena řada cenných nálezů a poznatků zjištěných při odkrytí křesťanského hřbitova u rotundy. Byl nalezen např. původní dubový trám v okně apsidy, stavební oběti apod. Kromě výměny šindelové střechy za břidlicovou krytinu se v období 1926-75 podoba rotundy nezměnila. Předrománská podoba rotundy se sice zachovala v torzu, ale přesto je budova nejstarší celistvě dochovanou architektonickou památkou na českém území a tvoří vzácný příklad ve vývoji sakrálních staveb centrálního charakteru. V roce 1975 byl objekt rekonstruován v rámci milénia Starého Plzence a byl proveden stavebně-historický průzkum, který navázal na archeologický průzkum z roku 1972.

V současné době je objekt využíván k výročním církevním bohoslužbám, ale konají se zde i svatební obřady a koncerty. Je odsud překrásný výhled na celé město Starý Plzenec, jehož část Sedlec a také na dominantu Plzeňského kraje - hrad Radyni.