Loreta Starý Hrozňatov

Ves Starý Hrozňatov (původně Kiensberg, něm. Altkinsberg) se prvně připomíná k roku 1217, kdy byl v hladomorně věže tamního hradu patřícího k chebské falci, umořen hlady Jindřichem z Kiensbergu blahoslavený Hroznata. Po získání panství chebskou jezuitskou kolejí roku 1658 dosáhl rektor koleje Jan Jiří Dasselmann v roce 1664 vybudování poutního místa. V souvislosti s obnovováním mariánského kultu byla zvolena loretánská kaple, vázající se k legendě o přenesení domku Panny Marie ze Svaté země do italského Loreta. Základní kámen ke stavbě Svaté Chýše položil tepelský opat Raymund Wilfert ještě téhož roku. Stavba byla hotova následujícího roku. Santa Casu typického blokového typu doplnil navenek užší pravoúhlý přístavek na východní straně, rozdělený do dvou podlaží. Podle legendy, uhodil kdysi do loretánského domku blesk a stavbu rozčísl, přičemž omítka odpadla. Pouze tam, kde byla namalována Panna Marie, zůstala omítka bez poškození. Proto se v interiéru ponechávalo pohledově viditelné zdivo s ostrovy původní omítky a s naznačenou klikatou trhlinou od blesku. V letech 1675-1683 byly přistavěny ambity a vytvořilo se tam pravidelné obdélné arkádové nádvoří. Ambit je zaklenut valenou klenbou se styčnými lunetami (v náznaku křížové klenby). Nároží ambitů byla později doplněna hranolovými kaplemi - Panny Marie, sv. Jáchyma a sv. Anny, sv. Zachariáše a sv. Alžběty, a sv. Františka Xaverského. Vstup byl situován v převýšené vstupní hodinové věži zastřešené jedinečnou dvojitou cibulovou střechou. Závěr ukončil šestnáctistěn poutního kostela sv. Ducha, kompozičně situovaný ve velké podélné ose. Na obvodu se připojila k loretánskému souboru v roce 1688 (1689) ještě velká osmiboká kaple sv. Kříže a další kaple Loučení. Údolím potoka až k úpatí Loretánské hory prochází Křížová cesta s původně devětadvaceti zastaveními. Končí na vrcholu hory kaplí Božího Hrobu.

Jedinečné poutní místo se však v 50. letech 20. století ocitlo v pohraničním pásmu a obec byla z naprosté většiny vysídlena. V roce 1964 vyhořela zvonice a jednotky pohraniční stráže využívaly loretu do té míry, až zůstal ambit v troskách. Počátkem 80. let se nalézalo již před úplnou zkázou. Obnova lorety ve Starém Hroznatově byla po změně politických poměrů v roce 1989 realizována díky velkorysé finanční pomoci společnosti Loreto-Verein ve Waldsassenu. Předsedou společnosti a hlavním iniciátorem celé záchrany byl ing. Anton Hart, rodák ze sousední obce Nový Hroznatov, který dovedl veliké dílo k dnešnímu závěru. K výročí 330 let od založení lorety se konala 2. října 1994 první pouť do zčásti obnovené lorety a kdy byla také znovu vysvěcena Santa Casa. Jedinečný architektonický areál nyní opět slouží jako poutní místo.