Kynžvart (zřícenina hradu)

Hrad Kynžvart (původní název Kunigeswart - Králova stráž) byl vybudován jako český strážní pomezní hrad  pro ochranu zemské hranice a důležité obchodní cesty, aby se stal správním a vojenským centrem kraje, odkud se řídilo vybírání cla a poplatků.

Hrad byl vybudován na jednom vrchu Císařského lesa (dnes Slavkovský les) v nadmořské výšce 824 m.

Přesné určení letopočtu, kdy byl hrad vystavěn, bývá někdy zpochybňováno. Má se za to, že hrad založil přibližně v polovině 13. století král Václav I. zvaný též Jednooký, a dokončen byl jeho synem Přemyslem Otakarem II., králem železným a zlatým. Připouští se i možnost, že byl hrad založen šlechtickým či církevním majitelem sporného území a panovníkem pak zabrán a dostavěn. Brzy však přešel do šlechtických rukou. Tehdy sloužil jako královský hrad střežící obchodní stezku mezi Bečovem a Chebem. S poklesem významu této cesty ztratil svou důležitost i hrad, stal se místem loupeživých rytířů, kteří z něj podnikali loupeživé výpravy, a proto byl na žádost chebských konšelů Karlem IV. zbořen. Karlův syn Václav IV. však povolil svému oblíbenci Pluhovi hrad obnovit. Hrad pak během husitských válek a v době Jiříka z Poděbrad několikrát zasáhl do běhu událostí.

V průběhu dalších 350 let vlastnilo hrad postupně 11 významných šlechtických rodů. V roce 1629 císař Ferdinand II. Štýrský nařídil, aby bylo panství kynžvartské postoupeno s právem dědičným rodu Metternichů. A tak se stali v roce 1630 majiteli bratři Jan Reinhart, Karel, Emerich, Wilhelm a Lothar Metternichové. Ti však sídlili většinou v Porýní a své majetky v Čechách příliš neudržovali. Pouze syn Wilhelma Filip Emerich pobýval často na panství Kynžvart a v letech 1681-1691 nechal postavit jihozápadně od hradu barokní zámek. Za dobu své existence byl hrad třikrát zpustošen, ale největší zkázu utrpěl v letech 1647-1648 v době třicetileté války po útoku švédského vojska. Hrad sice nebyl dobyt a švédská vojska musela odtáhnout s nepořízenou, avšak hrad byl natolik poškozen, že vlastně již v té době o něm můžeme mluvit jako o zřícenině.

Už nikdy nebyl obnoven a jeho devastaci dokonalo místní obyvatelstvo rozebíráním kamenného zdiva k výstavbě vlastních domů.