Ves Doubrava, součást obce Lipová, vznikla v období středověké kolonizace, v písemných pramenech je poprvé zmiňována k r. 1313. Jako celek představuje osada ojediněle dochovaný urbanistický útvar rozptýlené vsi se zástavbou velkých usedlostí i samostatně stojících obytných stavení. Tradiční zástavba Doubravy patří k posledním nejzachovalejším příkladům západočeského hrázděného domu chebského okruhu. Chebské statky patří mezi nejzajímavější památky hrázděných zemědělských usedlostí nejen u nás, ale i v celé Evropě. Jejich základní podoba se zrodila zřejmě již v polovině 17. století v Dolním Bavorsku, odkud se šířila přes Horní Bavorsko až na Chebsko. Zde od poloviny 18. století nabývá vlastních forem a na přelomu 18. a 19. století dospěje k vysoce dekorativně pojatým hrázděným výplním.
Mezi charakteristické znaky chebského statku patří čtyřstranný dvůr s pravoúhle vázanými hospodářskými budovami. Původně bylo obestavění dvora pouze ze tří stran, čtvrtou stranu vyplňovala čelní zeď. Později byla i tato strana uzavřena přistavěnou stodolou. Obytný dům chlévního typu (chlév přímo navazoval na obytnou část) se stavěl čelním štítem k cestě a byl svázán s pravoúhle postavenou kolnou vjezdovými vraty na dvůr. Obě budovy měly bohatě zdobené štíty tvořící reprezentativní vstupní kulisu. Dvory usedlostí doplňují špýchary mnohdy spojené s kolnou umístěné v jejím patře a stodoly. Obvodové zdivo patra a štítů je stavěno z hrázděné konstrukce. Původně bylo přízemí roubené, od druhé poloviny 18. století bylo nahrazováno plnou kamennou zdí. Konstrukční zvláštností chebského statku bylo používání roubeného věnce k vynesení patra nad přízemím, často s přesahem a pavlačí na nádvorní straně. Charakteristická je i tradiční chebská kolna pro povozy (remízy) spojená se skladovací sýpkou v patře. Na čelní otevřené straně podpíraly průvlak nosné pilíře vyztužené dvojicí šikmých vzpěr. Do výrazných krajových zvláštností se vyvinuly i zdejší zvyky, slavnosti, do nichž tradičně patřila svatba, narození a křest dítěte i smrt a pohřeb.
Většina dochovaných obytných domů pochází až z druhé poloviny 18. století. Nejobdivovanější usedlostí je čp. 9 - tzv. Rustlerův statek, kde je umístěno národopisné muzeum, v jehož expozici si můžeme prohlédnout zemědělské nářadí, nástroje a nábytek z 18. až 20. století. Jde o roubený dům s hrázděným polopatrem z r. 1751. Stejně starý je i chlév, přestavěný v r. 1824. Součástí areálu je také kolna s typickými nosnými pilíři a krovy z r. 1780 a zděná stodola z r. 1865. Pořádá se tu stálá prodejní výstava obrazů, keramiky a dřevořezeb, na dvoře příležitostně i koncerty a divadelní představení.
Dům statku čp. 8 je přízemní s hrázděným štítem z 18. století, ze stejné doby je i jádro přilehlých zděných chlévů s hrázděným polopatrem, hrázděná kolna pochází z r. 1808 a zděná stodola z r. 1884. Domy čp. 13 a čp. 15 mají hrázděná patra, kolny a hrázděné stodoly z 18. - 19. století, čp. 16 má rovněž hrázděné patro, u domu čp. 11 stojí kolna, u čp. 12 kolna a hrázděná stodola.
Pro tento jedinečně zachovalý soubor staveb lidové architektury je ves Doubrava vyhlášena vesnickou památkovou rezervací.
Text : Infopanel před skanzenem
Foto : Pavel Janovec,